CZ I EN I DE

12 / únor / 2018

Dle ESD mohou členské státy samy upravit podmínky pro poskytování služby Uber

 

V roce 2014 podala španělská profesní organizace sdružující řidiče taxislužeb žalobu k obchodnímu soudu v Barceloně, jejímž prostřednictvím žalovala společnost Uber, neboť ta měla používat klamavé praktiky a provozovat nekalosoutěžní jednání. Společnost Uber ani neprofesionální řidiči dotyčných vozidel totiž neměli licence a povolení stanovené tamním zákonem o taxislužbách. Pro vyřešení této záležitosti považoval španělský soud považoval za nezbytné zodpovězení předběžné otázky ESD, jež měla určit, zda služby poskytované společností Uber je třeba považovat za přepravní služby, za služby informační společnosti, nebo za kombinaci obou těchto služeb.

ESD dospěl ve svém rozsudku C‑434/15 ze dne 20. prosince 2017 k závěru, že zprostředkovatelská služba umožňující pomocí aplikace pro chytré telefony za úplatu zprostředkovat kontakt mezi neprofesionálními řidiči používajícími vlastní vozidlo a osobami, které se potřebují přemístit po území města, musí být považována za neoddělitelně spjatou s přepravní službou, a proto musí být považována za „službu v oblasti dopravy“ ve smyslu unijního práva. Takovou službu je proto třeba vyloučit z působnosti volného pohybu služeb obecně, jakož i z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu a směrnice o elektronickém obchodu. 

Z toho rovněž vyplývá, že za současného stavu unijního práva přísluší členským státům upravit podmínky pro poskytování takové zprostředkovatelské služby v souladu s obecnými pravidly Smlouvy o fungování EU. 

Celý text rozhodnutí SDEU je k dispozici zde:  

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d0f130d545155372994a4343b36edde352d038ff.e34KaxiLc3eQc40LaxqMbN4PaNuTe0?text=&docid=198047&pageIndex=0&doclang=CS&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=734904