Novinky
9 / červenec / 2019
Porušuje ochranná známka „Fack ju Göhte“ dobré mravy?
Dne 2. 7. 2019 přednesl generální advokát Michal Bobek stanovisko ve věci C‑240/18 P Constantin Film Produktion GmbH proti Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Společnost chtěla nechat zapsat u EUIPO slovní označení „Fack Ju Göhte“ jako ochrannou známku Evropské unie. Její přihláška byla zamítnuta, neboť slovní označení, které bylo předmětem přihlášky, bylo úřadem EUIPO posouzeno jako označení v rozporu s „dobrými mravy“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie. Generální advokát se tedy ve svém stanovisku věnoval výkladu pojmů „veřejný pořádek“ a „dobré mravy“.
Ačkoliv se oba pojmy podle generálního advokáta částečně překrývají, je nutné mezi nimi rozlišovat a při jejich posuzování mají být zohledněny různé skutečnosti.
Veřejný pořádek je normativní představa hodnot a cílů definovaná příslušným veřejnoprávním orgánem, kterou je potřeba nyní i do budoucna, tj. prospektivně, respektovat, zatímco dobré mravy se podle názoru generálního advokáta vztahují k hodnotám a přesvědčením, které jsou aktuálně danou společností dodržovány a které jsou stanoveny a vymáhány převažujícím sociálním konsensem v dané společnosti a v dané době. Na rozdíl od veřejného pořádku, který je uplatňován směrem shora dolů, dobré mravy se vyvíjejí směrem zespoda nahoru.
Klíčový rozdíl mezi oběma pojmy spočívá v tom, jak jsou nastaveny, a tedy zjišťovány. Soudní dvůr ESVO se zmínil o podobném rozlišování v kontextu směrnice 2008/95, když uvedl, že „zamítnutí z důvodů „veřejného pořádku“ musí vycházet z posouzení objektivních kritérií, zatímco námitka vůči ochranné známce na základě „dobrých mravů“ se týká posouzení subjektivních hodnot“.
Pokud se chce v daném případě EUIPO odvolávat na (absolutní) důvod pro zamítnutí spočívající v dobrých mravech, musí s poukazem na převažující vnímání dotčené veřejnosti doložit, proč se domnívá, že by dané označení bylo s těmito dobrými mravy v rozporu, přičemž musí vycházet ze specifického sociálního kontextu a nemůže ignorovat skutkové důkazy, které buď potvrzují, nebo případně zpochybňují náhled EUIPO na to, co v dané době a v dané společnosti je či není v souladu s dobrými mravy. EUIPO by měl zohlednit například skutečnost, že v Německu bylo povoleno promítání stejnojmenného filmu „Fack Ju Göhte“ a dokonce nebyla stanovena žádná omezení přístupnosti pro mladé diváky.
Úplné znění stanoviska je k dispozici zde:
