Novinky

28 / květen / 2015

Právní režim rozhodování valné hromady obchodní společnosti

V nedávném usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014 se Vrchní soud zabýval přechodnými ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (ZOK) a otázkou, zda se rozhodování nejvyššího orgánu společnosti, která se nepodřídila ZOK, bude řídit ustanoveními ZOK, či obchodním zákoníkem.

Přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích

ZOK v § 777 obsahuje základní pravidla pro právní režim obchodních korporací v přechodném období po účinnosti zákona. Především odst. 1 ZOK stanoví, že ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s kogentními (donucujícími) pravidly, se účinností tohoto zákona ruší. Na nedonucující ustanovení ZOK se dále vztahuje odst. 4, který stanoví vyvratitelnou domněnku, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků. Obchodní korporace se dle odst. 5 mohou dále nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku.

Postoj Městského soudu v Praze

V uvedeném rozhodnutí Vrchní soud zrušil a vrátil usnesení Městského soudu v Praze, který zamítl návrh na zápis změn do obchodního rejstříku. Navrhovatel požadoval zápis změny způsobu jednání jednatelů, druhu podílu a údaje o vydání kmenového listu, jakož i podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku zmíněným postupem podle § 777 odst. 5 ZOK. K návrhu na zápis změny společnosti předložil navrhovatel rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu (per rollam) ze dne 25. 6. 2014 o změně obsahu společenské smlouvy, včetně úplného znění společenské smlouvy. Toto rozhodnutí bylo na základě § 175–177 ZOK vyhotoveno v písemné formě s úředně ověřenými podpisy.

Městský soud zamítnutí návrhu odůvodnil tím, že na základě § 777 odst. 4 ZOK se práva a povinnosti společníků řídí dosavadní právní úpravou, tedy obchodním zákoníkem a rozhodnutí valné hromady tak nemělo zákonnou formu, neboť obchodní zákoník, který se na rozhodování per rollam podle Městského soudu vztahoval, v § 130 stanoví pro tento druh rozhodnutí formu notářského zápisu. Navrhovatel tak dle názoru Městského soudu k rozhodnutí o podřízení se nedoložil potřebnou formu rozhodnutí. Z toho důvodu, že se v daném případě nejednalo o chybějící listinu, když navrhovatel soudu předložil veškeré listiny, které jsou k návrhu na zápis v daném případě třeba, avšak rozhodnutí společníka nemělo zákonnou formu, soud navrhovatele k doplnění listiny nevyzval a návrh zamítl.

Právní názor Vrchního soudu

Vrchní soud se ztotožnil s názorem odvolatele a uvedl, že pokud zákon o obchodních korporacích stanoví, že práva a povinnosti společníků se řídí dosavadními právními předpisy, tedy obchodním zákoníkem, je jednoznačné, že dosavadní předpisy se nevztahují na způsob jednání orgánů, když tento způsob je upraven právě pro jednání „per rollam“ v ZOK odlišně. Vrchní soud dále uvedl, že právní úprava valné hromady společnosti s ručením omezeným, včetně způsobů jejího rozhodování, v obchodním zákoníku a potažmo ani v zákonu o obchodních korporacích není primárně právní úpravou práv a povinností společníků společnosti, byť společníci na valné hromadě či ve vztahu k valné hromadě svá práva, případně i povinnosti vykonávají. Rozhodování valné hromady (v tomto případě rozhodování per rollam) tedy neupravuje primárně práva a povinnosti společníků, a není-li jeho použití vyloučeno v rámci možné dispozice ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným, postupuje se dle ustanovení ZOK též u společností s ručením omezeným vzniklých přede dnem 1. 1. 2014, nepodřídivších se zákonu o obchodních korporacích.

Dle rozhodnutí Vrchního soudu tak Městský soud zaujal nesprávný závěr, že rozhodování per rollam dle § 175–177 ZOK dříve, než dojde ke zveřejnění zápisu změny společenské smlouvy představující podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích dle § 777 odst. 5 ZOK do obchodního rejstříku, není možné. Proto nebylo namístě požadovat rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu, neboť pro rozhodování per rollam dle § 175–177 ZOK postačuje písemná forma s úředně ověřenými podpisy.

Výše uvedený výklad se pochopitelně nevztahuje pouze na rozhodování valné hromady per rollam a je třeba z něho vycházet ve všech situacích, kdy se nejedná primárně o práva a povinnosti společníků.