Novinky
25 / leden / 2018
Rozhodnutí ESLP ve věci sledování zaměstnanců
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl dne 9. ledna 2018 poměrně zajímavý rozsudek ve věci López Ribalda and others v. SPAIN, jež se týká ochrany soukromí zaměstnanců a používání kamerového systému.
Zaměstnavatel provozující supermarket měl podezření, že jeho zaměstnanci v provozovně kradou, resp. napomáhají krádežím zákazníků. Z toho důvodu v provozovnách nainstaloval kamery, a to hned dvou druhů – viditelné a skryté. Účelem viditelných bylo odhalovat potenciální krádeže zákazníků, a proto byly rozprostřené různě po provozovně. O instalaci těchto kamer byli zaměstnanci informováni. Skryté kamery měly objasnit podezření o možných krádežích zaměstnanců a byly umístěny u pokladen. O instalaci těchto kamer nebyly informováni zaměstnanci ani zaměstnanecký výbor společnosti. Na základě záznamů z kamer a dalších důkazů bylo zjištěno, že někteří zaměstnanci se skutečně dopouštějí krádeží, a proto byli propuštěni.
Zaměstnanci se proti propuštění bránili a celá věc dospěla až před ESLP. Zaměstnanci argumentovali tím, že zavedením skrytých kamer, o kterých nebyli předem informováni, bylo porušeno jejich právo na soukromí chráněné čl. 8 Evropské Úmluvy o lidských právech. Dále také namítali porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 6 Úmluvy, ke kterému mělo dojít připuštěním kamerových záznamů ze skrytých kamer jako hlavního důkazu v řízení na základě něhož bylo jejich propuštění potvrzeno jako oprávněné.
Při posuzování zásahu do soukromého života dle čl. 8 Úmluvy ESLP přihlédl zejména k tomu, že zaměstnavatel ke skrytému sledování zaměstnanců sáhl z důvodu pouze obecného podezření, nebylo zaměřeno na konkrétní zaměstnance a taktéž nebylo časově omezené. Dále ESLP zdůraznil, že zaměstnanci nebyli o skrytých kamerách informováni, což je v rozporu se směrnicí o ochraně osobních údajů. Dle ESLP se proto jednalo o nepřiměřený zásah do soukromí zaměstnanců a došlo tedy k poručení čl. 8 Úmluvy.
Co se týká práva na spravedlivý proces dle článku 6 Úmluvy, ESLP se vyjádřil tak, že ostatní důkazy byly dostatečně silné na to, aby vnitrostátní soudy dospěly ke stejnému závěru i bez použití záznamů ze skrytých kamer, a porušení tohoto článku proto neshledal.
V závěru ESLP připustil, že zaměstnanci utrpěli nemajetkovou újmu, a přiznal každému ze stěžovatelů její náhradu ve výši 4 000 EUR.
Celé rozhodnutí je dostupné zde.