Whistleblowing a ochrana oznamovatelů

Whistleblowing je postup, při kterém zaměstnanec nebo osoba v obdobném vztahu ke společnosti (nebo organizaci) podá této společnosti oznámení, ve kterém jí upozorní na nesprávosti s kterými se setkal při své práci na pracovišti. Pracovníci mohou upozorňovat zejména na nezákonné, nekalé nebo neetické chování spolupracovníků či společnosti samotné. Může se jednat například o oznámení či podezření na budoucí páchání trestných činů či přestupků, nedodržování zákonných povinností či porušování vnitrostátních nebo i evropských právních předpisů. 

Whistleblowing pomáhá chránit veřejnost, oznamovatele a v jistých případech i společnost před škodlivými praktikami společností či jejich zaměstnanců. Je také aktuálně významným nástrojem odhalení korupce, nezákonných aktivit společností nebo jejich pracovníků či jiných neetických praktik.

Co je whistleblowing v reálném životě

V praxi si lze oznámení představit například v následujících situacích: 

• Zaměstnanec v bance zjistí, že jeho kolega provádí nezákonné transakce, a oznámí to prostřednictvím interného oznamovacího systému přímo bance případně Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím externího oznamovacího systému.
  
  

• Zdravotní sestra upozorní vedení nemocnice prostřednictvím zavedeného interního oznamovacího systému na to, že některý lékař požaduje a přijímá za provádění zákroků od pacientů zvláštní finanční příspěvky, což navíc není ani v souladu s lékařskou etikou.
  
  

• Pracovník ve stavební firmě oznámí této firmě prostřednictvím interného oznamovacího systému nebezpečné pracovní podmínky, nedostatečné proškolení zaměstnanců, které může ohrozit zdraví nebo bezpečnost zaměstnanců nebo jiných spolupracovníků.
  
  

• Pracovník call centra při výkonu práce zjistí, že společnost neoprávněně nakládá s osobními údaji nebo umožňuje neoprávněný přístup k osobním údajům svých zákazníků a upozorní na to společnost prostřednictvím interního oznamovacího systému.

Je dobré mít dostatek důkazů, než se pracovník rozhodne jako oznamovatel whistleblowing provést, aby nedošlo k neoprávněnému obvinění. Vědomé podání nepravdivého oznámení je protiprávní a může být občanskoprávním deliktem, přestupkem a v některých případech i trestným činem. Takovýto oznamovatel současně ani nepožívá žádné ochrany a může být postižen svým zaměstnavatelem. 

Ochrana oznamovatelů

Pracovníci se podáním oznámení dostávají do pozice tzv. oznamovatele. Mohou však mít obavy, že jakékoliv oznámení nebo upozornění pro ně může mít negativní důsledky, například v podobě výpovědi nebo nevhodné změny pracovních podmínek. Nutno proto poznamenat, že právní předpisy pro případy upozorňování na nesprávnosti a podávání oznámení zavádí pravidla pro ochranu oznamovatelů, aby jakékoliv oznámení ze strany pracovníka–oznamovatele bylo bez jakéhokoliv negativního dopadu na jeho osobu. 

Každý whistleblower–oznamovatel by měl vědět, jakou má právní ochranu, aby nebyl za své jednání trestán. Ochrany se však nemůže domáhat osoba, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích, nebo osoba, která učinila oznámení anonymně.

Právní úprava ochrany oznamovatelů

Ochrana oznamovatelů je v České republice upravena zejména v zákoně o ochraně oznamovatelů, kterým Česká republika zavedla pravidla upravená evropskou Směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

Zákon o ochraně oznamovatelů definuje zejména: 

že oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel vykonává práci nebo podobnou činnost a které současně má znaky trestného činu, nebo přestupku, nebo které porušuje české právní předpisy či předpisy Evropské unie ve vyjmenovaných oblastech, například: daně z příjmů, ochrany spotřebitele či ochrany životního prostředí nebo osobních údajů;

komu připadá postavení oznamovatele, tj. například: zaměstnanci (jak bývalému, tak i současnému), uchazeči o zaměstnání, dobrovolníkovi, spolupracující OSVČ, členům statutárních orgánů či dalším osobám působícím u dodavatelů;

v případě, že oznamovatel, který v dobré víře podá oznámení, je společnost povinná zajistit ochranu zaměstnanců či spolupracovníků, a tedy zabránit aby na oznamovatele dopadly jakékoliv jakékoliv negativní dopady, v zákoně definované jako odvetná opatření, například rozvázání pracovního poměru, snížení odměny, přeložení nebo převedení na jinou práci, zásah do práva na ochranu osobnosti. Stejná ochrana se vztahuje například i na osoby, které poskytly pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, osoby blízké oznamovateli, jeho zaměstnanci či kolegy;

povinnost zavést interní oznamovací systém, prostřednictvím, kterého umožní oznamovatelům upozornit uvnitř společnosti písemně, ústně či osobně na nelegální činnosti nebo neetické praktiky, a povinnost určit příslušnou osobu, která bude mít na starosti řešení jednotlivých oznámení, čímž bude zajištěná interní kontrola společnosti, díky které se společnost ve finále, pokud na základě oznámení přijme náležité opatření k odstranění nezákonného stavu, může interně a diskrétně problém vyřešit a závadný stav odstranit a vyhnout se tak kontrolám a sankcím ze strany státu. Zavedení interního systému má mnoho výhod, zejména se společnost dozví o pochybeních na pracovišti, podvodech či nedodržování právních předpisů a může včas zasáhnout. Interní systém zároveň umožní společnosti zlepšit svoji firemní kulturu, nastolit etické chování a lepší a bezpečnější pracovní prostředí, ve kterém zajistí právní ochranu zaměstnanců.

Určená nezávislá příslušná osoba pak nestranně přijímá a bezodkladně posuzuje důvodnost podaného oznámení, navrhne společnosti opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu a vyrozumí oznamovatele o výsledku šetření a přijatých opatřeních.

Pro společnosti, které mají 50 či více zaměstnanců, je vytvoření a provozování interního oznamovacího systému povinné. Interní oznamovací systém lze však zavést i dobrovolně, pokud chce společnost s menším počtem zaměstnanců podpořit firemní etiku, která vyjadřuje základní hodnoty společnosti a představuje jakýsi rámec pro fungování společnosti a chování jednotlivých pracovníků.

Externí oznamovací systém 

Obdobný systém jako jsou povinny vést dle zákona soukromé společnosti, zavedl rovněž i stát. Tento externí oznamovací systém zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti. Oznamovatel pak může podat oznámení také prostřednictvím prostřednictvím portálu Oznamovatel – Ministerstvo spravedlnosti (justice.cz), případně, selže-li interní oznamovací systém společnosti, může oznámení zveřejnit. Využití těchto postupů však nebude pro společnost přínosné, proto společnostem doporučujeme zajistit co nejlépe fungující interní oznamovací systém společnosti. 

Důvěrnost informací 

Veškeré informace týkající se oznámení nebo totožnosti oznamovatele jsou předmětem přísné mlčenlivosti. Příslušná osoba nesmí sdělit třetím osobám jakékoliv informace týkající se oznámení, oznamovatele nebo probíhajícím řízení, pokud to samozřejmě nevyžadují právní předpisy. Příslušná osoba je také povinna chránit totožnost oznamovatele a nesdělovat ji ani samotné společnosti.

Právní specializace

Právo IT a duševní vlastnictví ❯

Nemovitosti a stavební právo ❯

Veřejné zakázky a investice ❯

Právo obchodních korporací a M&A ❯

Financování a kapitálové trhy ❯

Spory a sporová agenda ❯

Potřebujete právní radu?