Inspekce práce nebo finanční úřad? Švarcsystém řeší oba, každý jinak.

Před několika týdny jsme psali o rozsudku Nejvyššího správního soudu, který potvrdil: programátor na IČO může být ze zákona zaměstnanec. Soustředili jsme se tehdy na to, co přesně soud posuzoval a proč konkrétní nastavení spolupráce neprošlo. Od té doby přicházejí dotazy od klientů, kteří si článek přečetli a říkají: rozumíme inspekci práce. Ale slyšeli jsme, že nás může zkontrolovat i finanční úřad. Jak to funguje? Je to to samé?

Není. A právě v tom je háček.

Dva úřady, dvě různé optiky

Švarcsystém není problém, který řeší jeden zákon nebo jeden úřad. V praxi kolem něj fungují dvě nezávislé kontrolní větve a každá z nich pracuje podle jiných pravidel, sleduje jiné věci a může dospět k jiným závěrům.

Inspekce práce posuzuje, zda spolupráce s osobou samostatně výdělečně činnou naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce. Musí být splněny všechny čtyři najednou: práce je konaná osobně, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Chybí-li jediný z nich, inspekce práce z pohledu svého zákona problém nevidí.

Finanční úřad to řeší jinak. Řídí se daňovým právem, kde je pojem závislá činnost záměrně širší. Sleduje celou škálu okolností: ekonomickou a organizační závislost, kdo nese podnikatelské riziko, kdo obstarává pracovní prostředky, jak práce navenek vypadá. A to klíčové: tyto okolnosti nemusí být splněny všechny najednou. Finanční úřad skládá obraz z více střípků a posuzuje celek.

To v praxi znamená, že spolupráce, která projde přes inspekci práce, nemusí projít přes finanční správu.

Co finanční úřad sleduje

Ministerstvo financí vydalo k posuzování závislé činnosti pokyn D-285. Ten vyjmenovává okolnosti, na které se inspektoři zaměřují. Nic z toho pravděpodobně nečtete poprvé, důležité je ale vnímat je jako celek. Úřad nepočítá splněné podmínky jednu po druhé, posuzuje celkový obraz:

• Vykazuje spolupráce znaky podřízenosti a nadřízenosti? Dáváte dodavateli závazné pokyny, kontrolujete průběžně jeho práci a rozhodujete o tom, kdy, kde a jak má práci vykonávat? Pokud ano, měli byste postupy přehodnotit.

• Pracuje dodavatel dlouhodobě převážně nebo výhradně pro vás? Délka a pravidelnost spolupráce jsou silným signálem závislosti.

• Kdo nese podnikatelské riziko? Pokud dodavatel fakturuje za hodiny bez ohledu na výsledek, riziko nese fakticky vaše firma.

• Kdo zajišťuje pracovní prostředky? Počítač, software, přístup do firemních systémů… Pokud vy, situace je horší.

• Jak vztah navenek vypadá? Má dodavatel firemní e-mail, účastní se interních porad, vystupuje jako součást vašeho týmu?

K negativnímu výsledku kontroly stačí, když se větší část těchto okolností sejde u jednoho spolupracovníka.

Důsledky nejsou malé.

Finanční úřad může doměřit zálohy na daň z příjmu včetně penále a úroků. Pojistné mohou doměřit zdravotní pojišťovny nebo Česká správa sociálního zabezpečení. V krajním případě může být dohoda vyhodnocena jako trestný čin neodvedení zákonných plateb.

Jedna firma, dvě šetření

Právě proto je situace pro firmy složitější, než se na první pohled zdá. Pokud inspekce práce zahájí šetření a výsledek sdílí se správcem daně, nebo pokud finanční úřad zahájí kontrolu z vlastního podnětu, může na základě téhož nastavení spolupráce dospět k jinému závěru. Firma se tak může ocitnout ve dvou řízeních současně, s různými sankcemi a různými lhůtami pro doměření.

Zákon o platformové práci, který je nyní v legislativním procesu, by měl situaci částečně změnit: zúžit zákonnou definici závislé práce a přenést důkazní břemeno na zaměstnavatele. Ani po jeho přijetí ale daňová větev nezmizí a závislá činnost z pohledu finančního úřadu bude i nadále posuzována podle širší logiky.

Kdy se vyplatí podívat se na vlastní situaci

Pokud ve vaší firmě spolupracujete s externími dodavateli na IČO, ať jde o vývojáře, konzultanty nebo jiné specialisty, stojí za to si položit alespoň tyto otázky:

• Pracuje dodavatel dlouhodobě převážně pro vás, v rozsahu blížícím se plnému úvazku?

• Fakturuje za odpracované hodiny bez ohledu na výsledek? Nese reálné podnikatelské riziko?

• Pracuje s vaším vybavením, v systémech přístupných přes váš účet, pod vedením vašeho vedoucího?

• Plní zadané úkoly výhradně osobně?

Čím více z toho platí, tím vyšší je pravděpodobnost, že se na vaši spolupráci dívají oba úřady zároveň, každý jinak a oba vážně.

Na závěr

Švarcsystém není jen pracovněprávní problém. Je to současně problém daňový, odvodový a potenciálně trestněprávní. Kontrolní aktivita v obou větvích v roce 2026 roste. Inspekce práce otevřeně avizuje posílení kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání, finanční správa má vlastní plán. Řešit to až v momentě, kdy přijde kontrola, vychází výrazně draho.