Nekalá soutěž v obchodním právu:
základní vymezení a právní úprava

Nekalá soutěž je protiprávní jednání, které je způsobilé poškodit konkurenčního soutěžitele nebo zákazníka. Nekalé soutěže se může dopustit podnikatel i nepodnikatel, a proto je dobré se s tímto pojmem vždy seznámit.

Nejdůležitější ustanovení zde představuje tzv. generální klauzule nekalé soutěže, která je uvedena v § 2976 občanského zákoníku a zní následovně: „Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.“.

Znaky nekalé soutěže podle generální klauzule

Skutková podstata generální klauzule nekalé soutěže je tedy složena ze tří hypotéz, kterými jsou a) jednání v hospodářském styku, b) jeho rozpor s dobrými mravy soutěže a c) způsobilost přivodit újmu.

Jednání v hospodářském styku

Hospodářským stykem se rozumí především činnosti, které mají dopad na obchodní trh a jejichž cílem je dosáhnout vlastního nebo cizího prospěchu (nemusí být jen finanční, ale může jít např.: o získání vícero zákazníků, zlepšení pověsti společnosti apod.) Jednajícím subjektem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba, která má zájem na úspěchu soutěžitele. Sama být soutěžitelem přitom vůbec nemusí, relevantní je totiž pouze prostředí, ve kterém se účinky jednání dané osoby projevují, tedy že nastanou v hospodářském styku. Postavení dané osoby a její vztah k soutěžiteli, na jehož úspěchu má zájem, či ke konkurenčnímu soutěžiteli, relevantní není.

Rozpor s dobrými mravy soutěže

Rozpor s dobrými mravy soutěže představuje porušení určitých pravidel chování, která vyplývají ze souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, a která mají zajistit dodržování základů spravedlnosti, poctivosti a cti v rámci obchodního prostředí. Dobré mravy soutěže však na rozdíl od dobrých mravů jako takových připouštějí větší míru agresivity. Jedná se o neurčitý právní pojem, jehož výklad se zřetelem k okolnostem daného konkrétního případu provádí soud.

Způsobilost přivodit újmu

Způsobilost přivození újmy znamená, že k tomu, aby bylo jednání možné kvalifikovat jako nekalosoutěžní, újma vůbec nemusí nastat. Postačí, že její vznik hrozí. Jedná se tedy o tzv. ohrožovací delikt. Ohroženi jednáním musí být buď další soutěžitelé, nebo zákazníci. Pojem „zákazník“  je širším pojmem než spotřebitel, neboť mimo spotřebitele zahrnuje např. i právnickou osobu, která nepodniká (nadace, spolky, obecně prospěšné společnosti, územní samosprávné celky, stát), ale i právnické či fyzické osoby podnikající, pokud se v hospodářském styku ocitnou v postavení slabší strany bude se jednat zejména o případy, kdy právnická osoba nebo podnikatel v pozici neprofesionála uzavírá smlouvu  s osobou, která je v daném oboru profesionálem).

Vztah generální klauzule
ke skutkovým podstatám nekalé soutěže

Pokud jsou tyto 3 znaky naplněny, tak se vždy bude jednat o jednání v nekalé soutěži, i přestože nedojde k naplnění speciálních pojmenovaných či nepojmenovaných skutkových podstat nekalé soutěže, které jsou uvedeny níže. Naopak pokud k naplnění těchto znaků nedojde, tak se nikdy nebude jednat o nekalou soutěž, i kdyby byly jinak naplněny hypotézy speciálních skutkových podstat.

Formy nekalé soutěže v právním řádu

Co všechno tedy spadá pod pojem nekalé soutěže? Nekalá soutěž je každé jednání, které naplňuje výše uvedenou generální klauzuli. Občanský zákoník pak vymezuje typické skutkové podstaty jednání, při nichž může docházet k nekalé soutěži (tzv. zákonné skutkové podstaty), konkrétně klamavou reklamu, klamavé označení zboží nebo služby, nepřípustnou srovnávací reklamu, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, porušení obchodního tajemství, dotěrné obtěžování a ohrožení zdraví nebo životního prostředí.

Příklady zákonných skutkových podstat
nekalé soutěže

Jaké jednání si pod těmito pojmy představit?

Klamavá reklama je taková, která slibuje slevu na 3. nákup, která však po 2. nákupu není poskytnuta.

Klamavé označení zboží nebo služby může být kupříkladu označení produktu, který nemá BIO kvalitu, BIO značkou.

Nepřípustná srovnávací reklama je třeba taková, která srovnává produkty dvou konkrétních prodejců, jejichž produkty jsou však nesrovnatelné, např.: mléčné výrobky italského krámku ITALIANO, kde se prodává jen mozzarella a parmazán s mléčnými výrobky švýcarského krámku SCHWEIZ, kde se prodává jen mléko a gouda.

Vyvolání nebezpečí záměny je pro představu situace, kdy výrobce sycených nápojů pojmenuje svůj produkt Cooca Cola a použije stejnou úpravu tohoto produktu jako více známý prodejce v této oblasti.

Parazitování na pověsti je kupříkladu při prodeji nové značky počítačů zákazníkům tvrdit, že tento počítač byl vyvinut ve spolupráci se společností APPLE.

Podplácení je situace, kdy se zaměstnanci ze dvou společností, které zároveň vstupují na trh očních krémů domluví na úplatku, proto aby jeden z nich vyhodil ve své společnosti pojistky a internet a zajistil tak dřívější vstup na trh svého konkurenta a získání vícero zákazníků.

Zlehčování je třeba když jeden obchodník tvrdí, že výrobky jiného obchodníka jsou tak malé, že si k jejich prohlédnutí musíte opatřit lupu.

Porušení obchodního tajemství představuje poskytnutí receptu tajného složení výrobku společnosti A jejím bývalým zaměstnancem společnosti B, u které je nově zaměstnán a která konkuruje jeho bývalému zaměstnavateli.

Dotěrné obtěžování je takové jednání, kdy nám je internetovým obchodem zasíláno 10 nabídek denně, bez toho aniž bychom k tomuto zasílání dali souhlas či kdykoliv předtím tomuto obchodu svou adresu poskytli.

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je prodej výrobků se škodlivou látkou ohrožující zdraví zákazníků, jen proto, že je tato látka levnější a výrobek si tak zakoupí vícero zákazníků.

 Soudcovské skutkové podstaty nekalé soutěže

Vyjma výše uvedeného právní věda rozlišuje také tzv. soudcovské (nepojmenované) skutkové podstaty nekalé soutěže. Jak již bylo uvedeno výše, představují neurčitý pojem, jehož výklad v konkrétních případech závisí na soudech. Na základě judikatorního výkladu tohoto pojmu tak došlo k typizaci určitých obvyklých nekalosoutěžních jednání a jejich kategorizaci právě do těchto tzv. soudcovských skutkových podstat.

Kategorie soudcovských skutkových podstat

Tzv. soudcovské (nepojmenované) skutkové podstaty jednání nekalé soutěže pak zahrnují především tyto kategorie:

porušení norem veřejného nebo soukromého práva se soutěžním dopadem např.: porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, zákona o ochraně spotřebitele, autorského zákona ad.

 jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat, ale těmto se blížící např.: praktiky podobné klamavé reklamě a klamavému označení zboží nebo služby, praktiky podobné dotěrnému obtěžování ad.

ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy např.: zabraňovací soutěž, přetahování zaměstnanců nebo zákazníků od konkurence závadnými metodami, vázané nabídky ad.

Příklady soudcovských skutkových podstat

Porušení norem veřejného nebo soukromého práva se soutěžním dopadem – porušení kupříkladu zákona o ochraně hospodářské soutěže tím, že dojde k uzavření kartelové dohody, tedy dohody o sjednocování cen pojištění mezi několika poskytovateli pojištění na trhu.

Jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat, ale těmto se blížící – např.: praktiky podobné parazitování na pověsti jsou takové, že dojde ke zneužití výkonů jiných obchodníků např.: rozdávání letáků vlastní společnosti na marketingové akci konkurenta.

Ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy – např.: zabraňovací soutěž spočívající v soustavném umisťování pytlů s cementem před vstup do společnosti konkurenta.

Závěr: důležitost právní konzultace

V případě nekalé soutěže se jedná o normu, jejíž aplikace závisí na soudním výkladu. Ten se navíc v souladu s vývojem trhu neustále dynamicky vyvíjí a jednání, která dříve za nekalosoutěžní považována nebyla, dnes již nekalosoutěžní být mohou (a naopak). Proto doporučujeme každé jednání, které by mohlo mít dopady na konkurenční soutěžitele nebo zákazníky, průběžně konzultovat s právním poradcem.

Právní specializace

Právo IT a duševní vlastnictví ❯

Nemovitosti a stavební právo ❯

Veřejné zakázky a investice ❯

Právo obchodních korporací a M&A ❯

Financování a kapitálové trhy ❯

Spory a sporová agenda ❯

Potřebujete právní radu?