Rozhodčí (arbitrážní) smlouva

Právní spory lze řešit před rozhodčím soudem

Rozhodčí smlouva je dohoda o řešení majetkových sporů prostřednictvím arbitráže (rozhodčího řízení) namísto projednání věci soudem. Pokud je tato dohoda součástí smlouvy, označuje se jako rozhodčí doložka. Strany se v ní mohou dohodnout i na osobách rozhodců, nebo způsobu jejich určení. 

Rozhodčí smlouvy jsou využívány hlavně pro obchodní spory s mezinárodním prvkem. Výhodou arbitráže je rychlost, důvěrnost, často nižší náklady a možnost určit rozhodcem osobu z oboru, kterého se spor týká. V mezinárodních sporech je nespornou výhodou též snadná vykonatelnost rozhodčího nálezu víceméně kdekoliv na světě.  Nevýhodou je nemožnost odvolání se proti rozhodčímu nálezu, ledaže si to strany sjednaly. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu, který je po právní moci vykonatelný stejně jako soudní rozhodnutí.

Arbitráž není jediným alternativním řešením sporů

Kromě arbitráže je alternativní možností řešení sporů též mediace. Mediaci lze zahájit na základě dohody stran a mediátora a v řízení před soudem, může soud též nařídit stranám první setkání s mediátorem. Na rozdíl od arbitráže není výsledkem mediace závazné rozhodnutí, ale dohoda stran sporu, k níž došlo za pomoci mediátora. 

Na co si dát pozor

  • Ne všechny majetkové spory mohou být řešeny v rozhodčím řízení. Z pravomoci rozhodců jsou vyňaty zejména spory ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel.

  • Před uzavřením rozhodčí smlouvy by si strany měly být vědomy, že rozhodnutí arbitra je konečné a není proti němu možnost odvolání, pokud si ji nesjednají.

  • Je důležité, aby byla rozhodčí smlouva jasně formulována a obsahovala všechny podstatné náležitosti, jinak může vzniknout spor o pravomoc k projednání sporu.

  • I v případě uzavření rozhodčí smlouvy můžou její strany hledat právní ochranu u obecného soudu. Strana, která s takovým postupem nesouhlasí, musí vznést námitku, že věc má být projednána před rozhodci nejpozději při prvním úkonu ve věci samé.

Blog

Musím to označit? Co AI Act říká o označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí

Od 2. srpna 2026 platí povinnosti v oblasti transparentnosti podle evropského nařízení o umělé inteligenci (AI Act). Patří mezi ně i označování obsahu, který vytvořila nebo upravila AI. Kdo musí označovat, co a jakým způsobem? Záleží hlavně na tom, v jaké roli vůči systému AI vystupujete.

Inspekce práce nebo finanční úřad? Švarcsystém řeší oba, každý jinak.

Před několika týdny jsme psali o rozsudku Nejvyššího správního soudu, který potvrdil: programátor na IČO může být ze zákona zaměstnanec. Soustředili jsme se tehdy na to, co přesně soud posuzoval a proč konkrétní nastavení spolupráce neprošlo.

Hledáme advokátního koncipienta/ku

Pro pražskou pobočku hledáme koncipienta nebo koncipientku, kterým není lhostejné, na čem pracují. Naše kancelář je opakovaně uváděna v žebříčcích Legal 500 a Chambers. Pracujeme na transakcích a kauzách, ke kterým se v jiných kancelářích jako začínající právník tak snadno nedostanete.

Potřebujete právní radu?